Studium
Hodnoty
Ve 13. kapitole Bhagavadgíty se Ardžuna mimo jiné ptá, co je poznání (jñānam) a co je třeba poznat (jñeyam). Na otázku po poznání Kršna odpovídá výčtem dvaceti postojů a vlastností mysli ve verších 13.8 až 13.12 (svámí Dajánanda je čísluje 13.7 až 13.11, protože počítá verše bez úvodní Ardžunovy otázky). Podle první z nich se jim říká hodnoty amānitvādi, souhrnně hodnoty připravující mysl. Patří k nim absence pýchy a přetvářky, neubližování, služba učiteli, sebeovládání, vnitřní vyrovnanost i stálost v Sebe-poznání. Jednotlivé hodnoty spolu souvisejí a dohromady popisují mysl, ve které může poznání vzniknout.
Kršna o celém výčtu říká, že je to poznání (etaj jñānam iti proktam), a jeho opak nazývá nevědomostí. Hodnoty přitom nejsou Sebe-poznáním. To, co je třeba poznat, popisuje Kršna až v dalších verších. Poznáním se nazývají obrazně, protože vedou ke způsobilosti mysli k poznání (jñāna-yogyatā). Etika tu proto slouží především k přípravě mysli na Sebe-poznání. Sebe-nevědomost odstraní jen poznání, které vzniká při naslouchání učení. Bez hodnot se ale poznání neujme: člověk buď učení vůbec nepochopí, nebo z něj zůstane jen naučená teorie, podle které nežije. Poslední hodnoty, zvlášť stálost v Sebe-poznání, už přecházejí v samo studium. Student nemusí mít hodnoty osvojené dokonale dřív, než začne studovat, a rozvíjí je souběžně se studiem.
Dvacet hodnot je totéž co čtyři kvalifikace studenta Védánty (sādhana-catuṣṭaya), jen z jiného úhlu: jsou to tytéž kvalifikace rozvedené do podrobností.
Výklady hodnot jsou naším vlastním českým zpracováním, které vychází především z učení svámího Dajánandy a Paramárthánandy. Doplňujeme je o praktické příklady a souvislosti z prací dalších učitelů.
Hodnoty jsou seřazené podle veršů a mají krátké české názvy. Ke každé postupně připravujeme podrobný výklad s kartičkami k procvičení. U hodnot, které zatím nejsou podrobně zpracované, najdete stručný úvod. Součástí podrobných výkladů jsou také úryvky z podcastu, ve kterých Honza představuje jednotlivé hodnoty studijní skupině. Některé hodnoty jsou si blízké a stojí za to je rozlišovat, například objektivitu vůči smyslovým objektům, ne-lpění a neztotožňování se s osudy blízkých.
Jak hodnoty pěstovat
Kršna hodnoty jen vyjmenovává a neříká, jak je získat. Svámí Paramárthánanda proto na konci kurzu o hodnotách uvádí pět způsobů, jak hodnoty pěstovat. Nejdůležitější z nich je rozlišování (viveka), jehož užitek je trvalý. Rozlišování tu znamená rozbor. Tak jako lékař zkoumá příčinu, povahu a následky nemoci, rozebírá člověk sklon, který je s hodnotou v rozporu. Čím jasněji vidí jeho dlouhodobé následky, tím snáz se vzdá krátkodobého prospěchu. Svámí Dajánanda tomu říká vidět hodnotu hodnoty. K rozboru je třeba se vracet, dokud si člověk hodnotu pevně neosvojí.
Dalším způsobem je předsevzetí (saṅkalpa): ráno se člověk rozhodne, že se ten den zaměří na jednu hodnotu, a večer zhodnotí, jak se mu to dařilo. Ve společnosti lidí, kteří podle těchto hodnot žijí (satsaṅga), si je bezděčně osvojuje. Nežádoucí sklon člověk překonává opačným postojem (pratipakṣa-bhāvanā), například povýšenost (mada) pokorou (vinaya). Modlitbou (prārthanā) prosí o pomoc při osvojování hodnot.
Než začnete
Sanskrtské termíny ve výkladu píšeme v mezinárodním přepisu, který se čte skoro jako čeština. Jak číst sanskrt
Hodnoty
- Hodnota 1 Absence pýchy amānitvam
Postoj člověka, který netrvá na vlastní důležitosti a za kvality, které skutečně má, nevyžaduje od druhých úctu ani uznání, a přitom si sám sebe věcně váží.
- Hodnota 2 Absence přetvářky adambhitvam
Postoj člověka, který nepředstírá úspěchy, vlastnosti, znalosti ani duchovní schopnosti, které ve skutečnosti nemá, neukazuje se před druhými lepší, než je, a zůstává prostý a opravdový.
- Hodnota 3 Neubližování ahiṃsā
Vědomá snaha nezraňovat živé bytosti činem, slovem ani myšlenkou, v jádru nikomu neubližovat úmyslně a kvůli sobě.
- Hodnota 4 Chápavé přijímání kṣānti
Postoj, ve kterém člověk rád a klidně přijímá druhé takové, jací jsou, i jejich jednání, které nemůže změnit, vzdává se požadavku, aby se změnili podle jeho představ, a na ublížení neodpovídá odvetou ani v mysli.
- Hodnota 5 Soulad myšlenek, slov a činů ārjavam
Přímost, tedy soulad mezi tím, co si člověk myslí, co říká a co dělá: jeho činy odpovídají slovům a slova myšlenkám, takže není vnitřně rozpolcený.
- Hodnota 6 Služba učiteli ācāryopāsanam
Úcta k učiteli jako k nositeli učení, ochota učit se od něj a sloužit mu, protože slova učení působí jako prostředek Sebe-poznání jen v rukou učitele, který s nimi umí zacházet.
- Hodnota 7 Vnitřní a vnější čistota śaucam
Vnější čistota a pořádek okolí, oblečení i těla a vnitřní čistota mysli, kterou člověk denně zbavuje závisti, hněvu, nenávisti, sobectví a sebeodsuzování, aby byla klidná, bdělá a připravená naslouchat učení.
- Hodnota 8 Vytrvalost sthairyam
Stálé úsilí o cíl, ke kterému se člověk zavázal, které nepodlehne lenosti, nenechá se rozptýlit, vydrží přes překážky a u hledajícího znamená hlavně stálost v přípravě na Sebe-poznání.
- Hodnota 9 Sebeovládání ātma-vinigraha
Ovládnutí těla, smyslů a mysli včetně vlastních způsobů myšlení, bez nátlaku a potlačování, aby tyto nástroje sloužily hledání Sebe-poznání a mysl byla pro učení k dispozici.
- Hodnota 10 Objektivita vůči smyslovým objektům indriyārtheṣu vairāgyam 1 díl k poslechu
Odpoutanost od smyslových objektů a od očekávání, která s nimi člověk spojuje. Vzniká, když vidí věci takové, jaké jsou, a chápe, že v nich trvalé bezpečí ani plnost nenajde.
- Hodnota 11 Absence sebedůležitosti anahaṅkāra 1 díl k poslechu
Postoj člověka, který chápe, že všechno, čím by se mohl chlubit, dostal a že výsledky jeho jednání vznikají ze souhry mnoha okolností, a proto si nepřipisuje zásluhy a nestaví se do středu pozornosti.
- Hodnota 12 Uvědomování si omezení života janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam
Opakované, jasné a věcné uvědomování si, že k životu nevyhnutelně patří zrození, smrt, stáří a nemoc a utrpení, které je provází, posiluje touhu po osvobození a vede k vědomému užívání času.
- Hodnota 13 Ne-lpění asakti
Nepřipoutanost k věcem i lidem: člověk o ně pečuje, ale nemá pocit, že mu výhradně patří, a není na nich citově závislý.
- Hodnota 14 Neztotožňování se s osudy blízkých anabhiṣvaṅga
Náklonnost k dítěti, partnerovi, domovu a dalším nejbližším lidem i věcem a péče o ně bez přílišné připoutanosti, v níž by se s nimi člověk ztotožnil a jeho štěstí i neštěstí záviselo na tom, jak se jim daří.
- Hodnota 15 Vnitřní vyrovnanost sama-cittatvam
Vyrovnaná mysl při příznivých i nepříznivých událostech: člověk nejásá ani neklesá na duchu, nereaguje přehnaně a všechno, co přichází, přijímá jako dar od Boha.
- Hodnota 16 Neochvějná oddanost Bohu avyabhicāriṇī bhakti
Oddanost, v níž je jediným cílem Bůh, tedy osvobození, a ne světský prospěch: mysl od něj neodbíhá a člověk všechno, co přichází, přijímá jako dar od Boha.
- Hodnota 17 Láska ke klidnému místu vivikta-deśa-sevitvam
Čas od času vyhledat klidné, nerušené místo a učit se tam být rád sám se sebou, bez únikových činností.
- Hodnota 18 Absence touhy po společnosti arati jana-saṃsadi
Netoužit po společnosti druhých a nepotřebovat ji ke štěstí, těšit se z ní, když je, a být rád i bez ní.
- Hodnota 19 Stálost v Sebe-poznání adhyātma-jñāna-nityatvam
Studovat Védántu u způsobilého učitele soustavně, pravidelně a dlouho, dokud poznání pravého Já není jasné a bez pochybností.
- Hodnota 20 Závazek k Sebe-poznání tattva-jñānārtha-darśanam
Mít stále na zřeteli osvobození, k němuž vede Sebe-poznání, jako hlavní cíl života, který žádná jiná touha nezastíní.
Výklad celé kapitoly najdete ve 13. kapitole Bhagavadgíty.