Vytrvalost

Název sthairyam je odvozen od kořene sthā, stát, a znamená pevnost a stálost. Tuto hodnotu stručně nazýváme vytrvalostí. Znamená vytrvale usilovat o zvolený cíl, dokud ho člověk nedosáhne, nenechat se odradit překážkami ani rozptýlit a nepodléhat lenosti. Ať se člověk pustí do čehokoli, dříve či později narazí na překážky a nezdary, některé skutečné, jiné jen domnělé. Kdo se jimi nechá odradit a vzdá se svého cíle, postrádá vytrvalost. Vytrvalý člověk pokračuje navzdory obtížím. Svámí Paramárthánanda tuto hodnotu označuje také jako sílu vůle.

Obvykle to probíhá jinak. Do nového úkolu se člověk pouští s velkým nadšením, ale když zjistí, kolik úsilí bude potřeba, nadšení opadne a najde si záminku, proč nepokračovat. Takovému člověku se říká ārabha-śūra – hrdina jen na začátku. Z nedokončených úkolů se v mysli hromadí pocit viny. Mnozí začnou a při nejmenší překážce přestanou, kdežto vytrvalí padnou, vstanou a pokračují. Od sebeovládání (ātma-vinigraha) se vytrvalost liší tím, že člověku pomáhá dlouhodobě usilovat o zvolený cíl, zatímco sebeovládání znamená nenechat se od něj odvést impulzy těla a mysli.

Tam, kde Kršna mluví o hodnotách připravujících mysl na Sebe-poznání, jde o vytrvalost v hledání Sebe-poznání i ve všem, co k němu vede, například v pěstování postojů a ve studiu jazyka a textů. Sebe-poznání není dílčí poznání jako znalost jednoho oboru, je celkové. Je to cíl, ve kterém se rozplývají všechny ostatní cíle, a proto vyžaduje plný závazek. Cesta je dlouhá: v karma-józe je třeba pokračovat, dokud se mysl neočistí, v jñāna-józe, dokud nepřijde poznání. Bez vlastního úsilí v přípravě a ve studiu k poznání nedojde. Proto Kršna vytrvalost zdůrazňuje.

Vytrvalost vyžaduje jasně stanovený cíl. Pěstuje se tím, že člověk dělá jednu věc soustavně po dlouhou dobu a zvlášť zpočátku nepřeskakuje mezi praxemi a učiteli.