Jak číst sanskrt
Sanskrtské termíny v našich textech vypadají třeba takto: mokṣa, ātmā, jñāna. Je to mezinárodní přepis (IAST), ve kterém se sanskrt zapisuje po celém světě. Čte se skoro jako čeština. Stačí si zapamatovat pár věcí.
Tři pravidla
- Čárka nad samohláskou znamená délku: ā, ī, ū = á, í, ú. Samohlásky e a o jsou v sanskrtu vždy dlouhé, čtou se é, ó.
- Tečky pod t, d, n, m si nevšímejte: ṭ ḍ ṇ ṃ čtěte t d n m. Písmeno ḥ je slabý výdech, na konci slova se po něm ozve ještě jednou předchozí samohláska.
- Šest písmen se čte jinak než česky: c = č, j = dž, y = j, ñ = ň, ś i ṣ = š, jñ = gň.
Nejčastější slova
| píšeme | čteme |
|---|---|
| ātmā | átmá |
| mokṣa | mókša |
| jñāna | gňána |
| puruṣārtha | purušártha |
| saṃsāra | samsára |
| Vedānta | védánta |
| Bhagavadgītā | bhagavadgítá |
| Kṛṣṇa | kršna (ṛ jako r v „krk“) |
| duḥkha | duhkha (ḥ uvnitř slova jako slabé h) |
| śāntiḥ | šántihi (ḥ na konci slova) |
Skupiny kh, th, ph, bh a podobné jsou souhláska a slabé h za ní, ne „f“ a ne anglické „th“.
Ukázka
Mokṣa je skutečnou povahou ātmā. Jñāna-yoga vede k mokṣe.
Čte se: Mókša je skutečnou povahou átmá. Gňána-jóga vede k mókše.
Přesně vzato se jñ čte „džň“. V nahrávkách ale běžně uslyšíte „gň“, a tak to čteme i my.