Absence přetvářky

Slovo dambha znamená předstírání. Kdo předstírá (dambhī), přisvojuje si úspěchy, kterých nedosáhl, nebo se tváří, že má schopnosti, které nemá. Dělá to záměrně: oblečením, řečí i činy v druhých vzbuzuje dojem, že je něčím, čím není, a sám to ví. Adambhitvam je stav mysli, v němž přetvářka chybí: člověk nepředstírá vlastnosti, znalosti ani duchovní schopnosti, které ve skutečnosti nemá.

Navenek se přetvářka podobá pýše, v obou případech člověk vychvaluje sám sebe. Pýcha se ale opírá o skutečné úspěchy a schopnosti, kdežto přetvářka o předstírané nebo vymyšlené. Tím se tato hodnota liší od sousední hodnoty amānitvam: tam jde o to nevyžadovat uznání ani za to, co člověk skutečně má, tady o to nepředstírat, že je lepší, než ve skutečnosti je. Svámí Paramárthánanda u této hodnoty zdůrazňuje prostotu, život bez okázalosti: kdo žije prostě, nevyhledává pozornost a nepředvádí se drahým oblečením, vzletnou řečí ani šperky. Prostota přitom neznamená zanedbanost, je to čistota bez předvádění. Okázalost podle něj navíc posiluje ztotožnění s tělem (deha-abhimāna), ze kterého nás Védánta vyvádí.

Přetvářka vyrůstá z toho, že člověk nepřijímá sám sebe: připadá si méněcenný, cítí vnitřní prázdnotu a vyrovnává to tím, že se před druhými ukazuje takový, jakým by chtěl být. Kdo zná svou skutečnou cenu, nepotřebuje se předvádět. Přetvářka navíc nefunguje: i když druzí ocení to, co člověk předstírá, k němu samému to nedolehne. Člověk v ní najde ještě méně útěchy než v pýše, zato žije v napětí a musí být stále ve střehu. Kršna řadí tuto hodnotu mezi postoje, které nazývá poznáním (jñānam), ne proto, že by samy byly poznáním, ale protože mysl k poznání připravují. Kdo předstírá, musí udržovat obraz, o kterém ví, že je falešný, a mysl fixovaná na nepravdu není klidná ani otevřená učení. Védánta učí, že člověku ve skutečnosti nic nechybí, a to těžko přijme ten, kdo sám sebe od základu odmítá.

Přetvářka odpadá, když člověk zkoumá její příčinu, povahu a následky, sám uvidí, jak je marná, a přijme se takový, jaký teď je, i se zdánlivými omezeními a bez sebeodsuzování. Zůstane prostá a věcná mysl, připravená na Sebe-poznání.