Studium Védánty

Hodnota 2 z 20

Absence přetvářky

adambhitvam

Postoj člověka, který nepředstírá úspěchy, vlastnosti, znalosti ani duchovní schopnosti, které ve skutečnosti nemá, neukazuje se před druhými lepší, než je, a zůstává prostý a opravdový.

Plný výklad této hodnoty přibývá postupně, hodnota po hodnotě. Zatím tu najdete stručný úvod.

Slovo dambha znamená předstírání. Kdo předstírá (dambhī), přisvojuje si úspěchy, kterých nedosáhl, nebo se tváří, že má schopnosti, které nemá. Dělá to záměrně: oblečením, řečí i činy v druhých vzbuzuje dojem, že je něčím, čím není, a sám to ví. Adambhitvam je stav mysli, v němž přetvářka chybí: člověk nepředstírá vlastnosti, znalosti ani duchovní schopnosti, které ve skutečnosti nemá.

Navenek se přetvářka podobá pýše, v obou případech člověk vychvaluje sám sebe. Pýcha se ale opírá o skutečné úspěchy a schopnosti, kdežto přetvářka o předstírané nebo vymyšlené. Tím se tato hodnota liší od sousední hodnoty amānitvam: tam jde o to nevyžadovat uznání ani za to, co člověk skutečně má, tady o to nepředstírat, že je lepší, než ve skutečnosti je. Svámí Paramárthánanda u této hodnoty zdůrazňuje prostotu, život bez okázalosti: kdo žije prostě, nevyhledává pozornost a nepředvádí se drahým oblečením, vzletnou řečí ani šperky. Prostota přitom neznamená zanedbanost, je to čistota bez předvádění. Okázalost podle něj navíc posiluje ztotožnění s tělem (deha-abhimāna), ze kterého nás Védánta vyvádí.

Přetvářka vyrůstá z toho, že člověk nepřijímá sám sebe: připadá si méněcenný, cítí vnitřní prázdnotu a vyrovnává to tím, že se před druhými ukazuje takový, jakým by chtěl být. Kdo zná svou skutečnou cenu, nepotřebuje se předvádět. Přetvářka navíc nefunguje: i když druzí ocení to, co člověk předstírá, k němu samému to nedolehne. Člověk v ní najde ještě méně útěchy než v pýše, zato žije v napětí a musí být stále ve střehu. Kršna řadí tuto hodnotu mezi postoje, které nazývá poznáním (jñānam), ne proto, že by samy byly poznáním, ale protože mysl k poznání připravují. Kdo předstírá, musí udržovat obraz, o kterém ví, že je falešný, a mysl fixovaná na nepravdu není klidná ani otevřená učení. Védánta učí, že člověku ve skutečnosti nic nechybí, a to těžko přijme ten, kdo sám sebe od základu odmítá.

Přetvářka odpadá, když člověk zkoumá její příčinu, povahu a následky, sám uvidí, jak je marná, a přijme se takový, jaký teď je, i se zdánlivými omezeními a bez sebeodsuzování. Zůstane prostá a věcná mysl, připravená na Sebe-poznání.

Pojmy

  • jñānam
    gňánam

    Jñānam znamená poznání. V učení Védánty jde především o Sebe-poznání, při kterém člověk poznává svou skutečnou povahu, a tím odstraňuje Sebe-nevědomost.

    Jak číst sanskrt
  • deha-abhimāna
    déha-abhimána

    Deha-abhimāna je ztotožnění s tělem, považování těla za sebe.

    Jak číst sanskrt