Stálost v Sebe-poznání

Krátký název hodnoty adhyātma-jñāna-nityatvam zní „stálost v Sebe-poznání“. Hodnota sama je stálost ve studiu Védánty. Adhyātma označuje to, co se týká pravého Já, jñānam je poznání a nityatvam stálost. Slovem adhyātma-jñānam se tu myslí učení o pravém Já, jak ho podávají Upanišady a další texty Védánty, i jeho soustavné zkoumání. Kdo tuto hodnotu má, studuje Védántu u způsobilého učitele pravidelně a opakovaně, dokud Sebe-poznání není jasné a bez pochybností.

Nejde o vlastní úvahy o tom, co je pravda, ani o nahodilou četbu knih různých autorů a občasné přednášky. Z takového studia zůstanou v hlavě jen útržky myšlenek bez vzájemné souvislosti. Základem je studium u učitele, který smysl textů vykládá. Vlastní četba ho může nanejvýš doplnit. Tato hodnota také ještě není pevným zakotvením v Sebe-poznání (jñāna-niṣṭhā), to je teprve její plod. U sousední hodnoty tattva-jñānārtha-darśanam má člověk stále před očima cíl, osvobození poznáním. Tato hodnota je cesta, jak toto poznání získat. Navzájem se posilují: znát užitek poznání nestačí, je třeba začít studovat, a čím déle člověk studuje, tím jasněji vidí, v čem je ten užitek jedinečný. Vytrvalost (sthairyam) je něco jiného: znamená neustoupit v úsilí o cíl navzdory překážkám, kdežto tato hodnota je samo studium, ze kterého poznání vzniká.

Mezi dvaceti hodnotami má tato zvláštní místo. Zatímco ostatní připravují mysl na Sebe-poznání, tato se týká samotného studia Védánty, při kterém poznání vzniká. Poznání vlastní skutečné povahy lze získat jen prostřednictvím učení Védánty, a proto je třeba tento prostředek poznání (pramāṇa) skutečně používat. Poctivost, pravdivost ani oddanost samy o sobě Sebe-nevědomost neodstraní, pouze připravují mysl na poznání. Ani studium však bez těchto hodnot nestačí. Obojí musí jít ruku v ruce.

Studium má tři složky. Základem je naslouchání učení (śravaṇam), promýšlení učení (mananam) odstraňuje pochybnosti a nididhyāsanam pomáhá překonávat přetrvávající návyky, které jsou s poznáním v rozporu.

Člověk ji pěstuje tak, že studuje soustavně, krok za krokem a po dlouhou dobu, a k učení se vrací znovu a znovu, i když se jeho obsah nemění. Co pochopil, rozebírá v rozhovoru s ostatními studenty.