Chápavé přijímání

Chápavé přijímání (kṣānti) je postoj, kdy člověk klidně přijímá druhé lidi takové, jací jsou, včetně jejich jednání, které nemůže změnit. Přestává vyžadovat, aby se druzí chovali podle jeho představ. Když mu někdo ublíží, obvykle se objeví nutkání mu to oplatit (vikriyā). Tento popud vzniká nejprve v mysli a teprve potom se může projevit slovy nebo činy. Kṣānti znamená, že tento popud nevzniká. Patří k ní také ochota odpouštět a milosrdenství.

Není to rezignované snášení plné hořkosti a sebelítosti. Neznamená ani nechat si všechno líbit. Co změnit lze, člověk mění, a to nenásilně, přesvědčováním a výchovou. Změna ale může trvat dlouho, a než k ní dojde, člověk trpělivě snáší jednání druhého. Co změnit nelze, přijímá. Od příbuzné hodnoty neubližování (ahiṃsā) se kṣānti liší tím, že neubližování znamená druhé nezraňovat, kdežto kṣānti znamená neoplácet jim, když ublíží nám. Bez ní se neubližování obtížně dodržuje, protože zraněný člověk má sklon ublížení oplácet.

Svámí Dajánanda ji vykládá především ve vztahu k lidem. Svámí Paramárthánanda ve výkladu Gíty rozlišuje dvě stránky: trpělivé snášení nepříznivých okolností, které nelze změnit (titikṣā), a schopnost trpělivě čekat, až změna nastane (kṣamā).

Kršna řadí kṣānti mezi postoje, které nazývá poznáním (jñānam), protože připravují mysl na poznání. Pro člověka, který usiluje o Sebe-poznání, nejsou mechanické reakce vhodné: mohou být v rozporu s tím, co už pochopil, a nic se z nich nenaučí. Naproti tomu z uváženého jednání se učit může. Kdo druhé nepřijímá a nedokáže trpělivě čekat, až se změní, žije v neustálém napětí a podrážděnosti a ubližuje sobě i druhým. Kdo nesoudí druhé ani sebe a přijímá sám sebe takového, jaký je, snáze přijímá i to, co učí Védánta: že mu navzdory omezením těla a mysli nic nechybí.

Kdo tuto hodnotu pěstuje, učí se od druhých méně očekávat, protože pocit zranění často vzniká z nenaplněných očekávání. Snaží se pochopit, co druhého k jeho jednání vedlo, aby lépe porozuměl i jemu samotnému. Zároveň se učí všímat si vlastních reakcí a místo automatické odvety jednat uváženě.