Procvičování, téma 4

Zákon karmy a znovuzrození

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co znamená v tradiční Vedāntě slovo karma?

   Především jednání tělem, řečí nebo myslí. Chápat karmu jednoduše jako „osud“ není přesné.

2. Co je adṛṣṭa?

   Neviditelný karmický výsledek, který vzniká jednáním v souladu s dharmou (puṇyam) nebo proti ní (pāpam). Nelze jej vnímat ani předem určit, kdy dozraje, a díky němu může čin přinést výsledek až po dlouhé době, případně v dalším zrození.

3. Co jsou puṇyam a pāpam?

   Puṇyam je příznivý karmický výsledek jednání v souladu s dharmou, pāpam nepříznivý výsledek jednání proti ní. Nejde o společenské ocenění ani výčitky svědomí, patří k objektivnímu řádu Īśvary a později dozrávají v odpovídající karma-phala.

4. Co znamená karma-phala?

   Výsledek jednání, viditelný (dṛṣṭa-phala) nebo neviditelný (adṛṣṭa-phala, přetrvává jako adṛṣṭa). Nemusí přijít okamžitě ani v očekávané podobě a jeho dárcem je Īśvara (karma-phala-dātā).

5. Co znamená punarjanma?

   Znovuzrození: po smrti hrubého těla (sthūla-śarīra) pokračuje jīva s jemným tělem (sūkṣma-śarīra) a příčinným tělem (kāraṇa-śarīra) a podle své karmy získává nové hrubé tělo. Týká se jīvy, ne pravého Já (ātmā).

6. Jak spolu souvisejí jednání (karma), neviditelný karmický výsledek (adṛṣṭa) a výsledek jednání (karma-phala)?

   Karma je čin, adṛṣṭa jím vytvořený neviditelný karmický výsledek a karma-phala konkrétní výsledek, ve který později dozraje. Mezi činem a výsledkem nemusí být viditelná souvislost.

7. Je zákon karmy totéž co mechanický vztah příčiny a následku, který pozorujeme ve fyzickém světě?

   Ne, zahrnuje i neviditelný karmický výsledek (adṛṣṭa), který dozrává později, takže jeho souvislost s činem už nelze zjistit pozorováním ani úsudkem. Tento rozměr zákona karmy poznáváme z Véd.

8. Jaký je vztah mezi karmou a Īśvarou?

   Zákon karmy není slepý mechanismus, je součástí řádu Īśvary. Īśvara jako karma-phala-dātā nerozhoduje svévolně, výsledky přicházejí podle zákonitého řádu.

9. Proč rozdíly mezi lidmi od narození nesvědčí o nespravedlnosti Īśvary?

   Životní podmínky jsou výsledkem dřívějšího jednání každého jedince, ne libovůle Īśvary (Brahmasūtra 2.1.34–36). Īśvara jako karma-phala-dātā přiděluje výsledky podle karmy a řetězec jednání a zrození je anādi.

10. Co ukazuje příměr soudce?

    Že rozdílné výsledky nejsou náhodné ani svévolné, odpovídají rozdílnému jednání. Neříká, že Īśvara je osoba, která bytosti soudí.

11. Lze ze zákona karmy vyvodit, že si někdo své utrpení zasloužil?

    Ne. Který minulý čin vedl ke konkrétní situaci, určit nelze, a zákon karmy není důvod tvrdit, že si člověk utrpení zasloužil, ani důvod mu nepomoci.

12. Co přesně pokračuje z jednoho zrození do druhého?

    Jedinec (jīva) s jemným tělem (sūkṣma-śarīra) a příčinným tělem (kāraṇa-śarīra), ne hrubé tělo. Smrt je oddělení jemného těla od hrubého, znovuzrození spojení jemného těla s novým hrubým tělem.

13. Proč nelze znovuzrození (punarjanma) chápat jako převtělování pravého Já (ātmā)?

    Ātmā je nezrozené, neměnné Vědomí, nikam se nepřesouvá. Zrození a smrt se týkají jedince (jīva), který pokračuje s jemným a příčinným tělem.

14. Znamená zákon karmy, že všechno, co se člověku stane, je trestem nebo odměnou za minulost?

    Ne, zákon karmy není systém trestů a odměn. To, co člověk prožívá, odpovídá dřívějšímu jednání, ale konkrétní příčinu nelze zjistit, a proto z něčího utrpení nelze vyvozovat jeho vinu.

15. Vede víra v karmu k fatalismu?

    Ne, minulé jednání ovlivňuje podmínky, ale neurčuje každý současný čin. Člověk má možnost volby, a proto mají smysl dharma, odpovědnost i karma-yoga.

16. Můžeme podle současné životní situace určit, jaké činy člověk vykonal v minulých zrozeních?

    Ne, učení o karmě vysvětluje obecnou souvislost jednání a výsledků. Nemáme prostředek poznání (pramāṇa), kterým bychom z dnešní situace určili konkrétní čin z minulých zrození, takové závěry jsou spekulace.

17. Pokud dobré jednání vytváří příznivý karmický výsledek (puṇyam), stačí dostatek puṇyam k mokṣe?

    Ne, puṇyam může přinést příznivé podmínky i možnost studovat Vedāntu, ale zůstává podmíněným a časově omezeným výsledkem jednání. Mokṣa je svoboda, která je skutečnou povahou pravého Já (ātmā), a člověk ji poznává, když Sebe-poznání odstraní Sebe-nevědomost.

18. Jaký je rozdíl mezi bhoga-janma a yoga-janma?

    V bhoga-janma (například zvíře) se karma jen vyčerpává, bytost nemá volbu a novou karmu nevytváří. V lidském yoga-janma člověk volí, vytváří novou karmu a může zrát.

19. Proč tradice pokládá lidské zrození za zvlášť cenné?

    Lidské tělo je výsledkem dobrých činů (sat-karma-janya) a jen člověk se díky rozlišujícímu intelektu může ptát po své skutečné povaze, toužit po mokṣe a usilovat o Sebe-poznání. Proto tuto příležitost nemá promarnit.

20. Jak má porozumění zákonu karmy ovlivnit praktický život studenta Vedānty?

    Má podporovat odpovědné jednání podle dharmy a přijetí výsledku jako prasāda, bez zbytečného obviňování sebe či druhých.

Zpět na témata