Procvičování, téma 21

Výrok o totožnosti

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co je mahāvākya a proč má ve Vedāntě zvláštní význam?

   Výrok Upaniṣad, který vyslovuje totožnost jedince a Brahmanu. Je prostředkem poznání (pramāṇa), ne mantrou k opakování ani formulí. Při správném pochopení student poznává skutečnou povahu ātmā a výrok odstraňuje Sebe-nevědomost, kvůli které se člověk považuje za omezeného jīvu.

2. Co znamená tat tvam asi?

   „Ty jsi To“: tvam odkazuje na jedince, tat na nejvyšší skutečnost, která se ve vztahu k celku označuje jako Īśvara, a asi vyjadřuje totožnost, ne podobnost, vztah ani budoucí sjednocení.

3. Co jsou doslovné významy (vācyārtha) slov tat a tvam?

   U tvam empirický jedinec (jīva) s tělem, myslí a omezeným poznáním, ke kterému patří přesvědčení „já jednám“ (kartṛtva) a „já sklízím plody činů“ (bhoktṛtva), u tat Īśvara s Māyā-upādhi, vševědoucí a všemocná příčina vesmíru. V doslovném významu nemohou označovat totéž, vlastnosti jejich upādhi si odporují.

4. Co je zamýšlený význam (lakṣyārtha) v kontextu tat tvam asi?

   Význam, který je třeba určit, když doslovný nelze přijmout: u tvam Vědomí neomezené tělem ani myslí, u tat totéž Vědomí po odhlédnutí od vlastností spojených s Māyā-upādhi. V zamýšleném významu označují tat a tvam totéž.

5. Co je bhāga-tyāga-lakṣaṇā?

   Metoda výkladu, při které se část doslovného významu ponechá a část opustí, též jahad-ajahal-lakṣaṇā. Příklad „Tento člověk je tamten Devadatta“: od rozdílného místa a času odhlédneme a poznáváme téhož člověka.

6. Jak se bhāga-tyāga-lakṣaṇā uplatní u výroku tat tvam asi?

   U tvam se odhlédne od těla, mysli a omezení jedince, u tat od vlastností spojených s Māyā-upādhi, tedy od role Īśvary jako příčiny vesmíru. Zamýšleným významem obou slov je Brahman, Vědomí.

7. Proč nelze říci, že empirický jīva je totožný s empirickým Īśvarou?

   Jejich vlastnosti si odporují: jīva je alpajña, alpaśaktimān a alpavyāpī, Īśvara je v objektivním řádu sarvajña, sarvaśaktimān a sarvavyāpī. Totožnost se týká jejich skutečné povahy, Vědomí, které není omezeno vlastnostmi jejich upādhi.

8. Co se při výkladu tat tvam asi vylučuje a co zůstává?

   Vylučují se jen rozdílné znaky dané upādhi, ne existence jedince a Īśvary v objektivním řádu (vyāvahārika). Zamýšleným významem tat i tvam zůstává totéž neomezené Vědomí, Brahman.

9. Znamená vyloučení vlastností upādhi z významu výroku, že tělo, mysl nebo Māyā přestanou existovat?

   Ne, tělo, mysl ani svět poznáním nezmizí. Odstraňuje se chybná představa, že jejich vlastnosti patří ke skutečné povaze Já, a člověk je chápe jako závislou skutečnost (mithyā).

10. Jaký je konečný vztah mezi jīvou a Īśvarou?

    V objektivním řádu (vyāvahārika) platí funkční rozdíl (omezený jedinec proti celku, řádu a příčině světa). V zamýšleném nepřímém významu (lakṣyārtha) oba označují totéž Vědomí, Brahman, a tato totožnost platí vždy.

11. Které výroky (mahāvākya) patří k Ṛg-vedě a Yajur-vedě?

    Ṛg-veda prajñānam brahma („Vědomí je Brahman“, Aitareya-Upaniṣad), Yajur-veda ahaṃ brahmāsmi („Já jsem Brahman“, Bṛhadāraṇyaka-Upaniṣad).

12. Které výroky (mahāvākya) patří k Sāma-vedě a Atharva-vedě?

    Sāma-veda tat tvam asi („Ty jsi To“, Chāndogya-Upaniṣad), Atharva-veda ayam ātmā brahma („Toto ātmā je Brahman“, Māṇḍūkya-Upaniṣad). Všechny čtyři učí totožnost ātmā a Brahmanu (aikyam).

13. Musí se jīva s Brahmanem teprve spojit?

    Ne, spojení předpokládá dvě původně oddělené věci, ale oddělenost jīvy od Brahmanu nikdy nebyla skutečná, vzniká chybným ztotožněním s upādhi. Výrok jednotu nevytváří, odstraňuje nevědomost o totožnosti, která vždy platila.

14. Je poznání tat tvam asi zvláštním mystickým prožitkem?

    Ne, každý prožitek vzniká, trvá a zaniká, nemůže přinést trvalou mokṣu. Brahman není objekt, který by mysl mohla prožít, a výrok je součástí Vedānty jako pramāṇy, která odstraňuje Sebe-nevědomost.

15. Získá jedinec poznáním „Já jsem Brahman“ vševědoucnost Īśvary?

    Ne, to by směšovalo vācyārtha a lakṣyārtha. Vševědoucnost patří Īśvarovi ve vztahu k Māyā-upādhi, člověk poznává, že pravé Já není žádnou myslí omezeno.

16. Co se po pochopení tat tvam asi stane s jagatem?

    Svět nezmizí a člověk jej vnímá dál. Už jej nepovažuje za nezávislou skutečnost, ale za mithyā, skutečnost závislou na Brahmanu. Stejně rozdíl jīvy a Īśvary platí v objektivním řádu, zamýšleným významem obou je totéž Vědomí.

17. Jaký praktický význam má pochopení tat tvam asi?

    Člověk přestává hledat trvalé naplnění v těle, mysli a okolnostech. Odstraňuje se přesvědčení „jsem omezený jīva“, ze kterého plyne saṃsāra, zatímco dharma, vztahy a závazky v objektivním řádu platí dál.

Zpět na témata