Procvičování, téma 13

Tři těla a pět obalů

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co označuje pojem śarīra-traya?

   Rozbor jedince pomocí tří těl: hrubé (sthūla-śarīra), jemné (sūkṣma-śarīra) a příčinné (kāraṇa-śarīra). Všechna patří k anātmā a ātmā není žádným z nich.

2. Co je sthūla-śarīra?

   Hrubé tělo složené z pěti hrubých prvků. V členění pañcakośa mu odpovídá annamaya-kośa, patří k anātmā a nemůže být ātmā.

3. Jak sthūla-śarīra souvisí s karmou?

   Konkrétní tělo je výsledkem dřívější karmy jedince, lidské tělo je plodem dobrých činů (sat-karma-janya). Jedinec v něm prožívá její příjemné a nepříjemné výsledky.

4. Jakých šest proměn (ṣaḍ-vikāra) hrubé tělo podstupuje?

   Existuje, rodí se, roste, proměňuje se, chřadne a zaniká. Všechny jsou poznávané, patří tedy tělu, ne tomu, kdo je zná.

5. Co je sūkṣma-śarīra?

   Jemné tělo, které vzniká z pěti jemných prvků podle karmy (lidské je plodem dobrých činů, sat-karma-janya). Jedinec s jeho pomocí prožívá výsledky karmy.

6. Kterých sedmnáct složek tvoří sūkṣma-śarīra?

   Pět orgánů poznání (jñānendriyāṇi), pět orgánů činnosti (karmendriyāṇi), pět životních funkcí (prāṇāḥ), mysl (manas) a intelekt (buddhi).

7. Jaký je rozdíl mezi orgánem (indriya) a jeho sídlem (golaka)?

   Indriya je schopnost, například vidět nebo uchopovat, a patří k jemnému tělu. Golaka, například oko nebo ruka, je jen její sídlo a patří k hrubému tělu. Slepý člověk má oči, ale nemá zrak.

8. Co je kāraṇa-śarīra?

   Příčinné tělo, tedy Sebe-nevědomost (avidyā) v nerozlišeném příčinném stavu. Příčinné se nazývá proto, že jemné a hrubé tělo jsou v něm přítomny v zárodečné podobě a znovu se z něj projevují.

9. Jaké tři znaky má kāraṇa-śarīra?

   Nemá počátek (anādi), je nevysvětlitelné (anirvācya) a nerozlišené (nirvikalpa), tedy bez rozlišení na poznávajícího a poznávané.

10. Co kāraṇa-śarīra obsahuje?

    Otisky dřívějších zkušeností (vāsany). V členění pěti obalů mu odpovídá ānandamaya-kośa. Ani ono není ātmā.

11. Co označuje členění pañcakośa?

    Pět obalů, se kterými se člověk z nevědomosti ztotožňuje: obal potravy (annamaya-kośa), obal životních funkcí (prāṇamaya-kośa), obal mysli (manomaya-kośa), obal intelektu (vijñānamaya-kośa) a obal blaženosti (ānandamaya-kośa). Je to výukové členění složek anātmā, ne skutečné vrstvy kolem ātmā.

12. Jaký je vztah mezi śarīra-traya a pañcakośa?

    Obě členění popisují tentýž celek anātmā z různých hledisek. Nejde o dva různé soubory částí jedince, liší se jen uspořádáním pro výuku.

13. Jak si tři těla a pět obalů odpovídají?

    Hrubému tělu odpovídá annamaya-kośa, jemnému tělu prāṇamaya-kośa, manomaya-kośa a vijñānamaya-kośa, příčinnému tělu ānandamaya-kośa.

14. Co zahrnují tři obaly jemného těla?

    Prāṇamaya-kośa pět životních funkcí (prāṇāḥ) a pět orgánů činnosti (karmendriyāṇi), manomaya-kośa mysl (manas) s pěti orgány poznání (jñānendriyāṇi), vijñānamaya-kośa intelekt (buddhi) s týmiž pěti orgány poznání.

15. Proč se jemné tělo dělí právě na tři obaly?

    Každému obalu odpovídá jedna schopnost: prāṇamaya schopnost jednat (kriyā-śakti), manomaya schopnost chtít (icchā-śakti), vijñānamaya schopnost poznávat (jñāna-śakti). Orgány poznání patří k oběma posledním, protože nelze toužit po tom, co člověk nezná.

16. Proč tři těla a pět obalů nejsou osm různých vrstev?

    Sčítání směšuje dvě členění téhož anātmā: prāṇamaya, manomaya a vijñānamaya-kośa spadají do jemného těla, proto neplatí tři těla a k nim dalších pět obalů.

17. Čím se tři těla liší v tom, komu jsou dostupná?

    Hrubé tělo vnímám já i druzí. Jemné je přímo dostupné jen mně. Příčinné běžnými smysly nevnímáme, usuzujeme na ně z toho, že se z něj znovu projevuje jemné a hrubé tělo.

18. Jak dlouho tři těla trvají?

    Hrubé nejvýš jeden život. Jemné pokračuje i po smrti hrubého těla, a pokud jedinec nepoznal svou skutečnou povahu, až do rozplynutí vesmíru (pralaya). Příčinné, tedy Sebe-nevědomost, končí teprve Sebe-poznáním.

19. Kam patří citta a ahaṅkāra, když má sūkṣma-śarīra sedmnáct složek?

    Jsou zahrnuty ve funkcích manas a buddhi a nepřičítají se jako další složky. Rozlišení čtyř funkcí vnitřního nástroje (manas, buddhi, citta, ahaṅkāra) je jen podrobnější popis téhož jemného těla.

20. Proč nezaměnit ānandamaya-kośa za ātmā?

    Patří k příčinnému tělu, tedy k anātmā: je spojena se Sebe-nevědomostí, proto je nečistá, a má podobu příčinného těla. Její příjemné stavy (priya, moda, pramoda) jsou proměnlivé stavy mysli, jen odraz ānandy v klidné mysli.

21. Co znamená v tomto rozboru „nejsem tělo“?

    Opravu chybného závěru, že hrubé tělo je pravým Já. Co označuji jako „moje“ (tělo, dech, mysl, stejně jako náramek nebo dům), se ode mne liší. Neodmítá se existence a fungování těla, ale ztotožnění s ním.

22. Je péče o tělo v rozporu s poznáním, že tělo je anātmā?

    Ne, tělo zůstává prostředkem jednání a studia a vyžaduje péči. Chybou není starat se o ně, ale považovat je za pravé Já.

23. Jaký omyl vzniká, když se člověk místo těla považuje za mysl?

    Ztotožnění se jen přesune z hrubého těla na jemné. Myšlenky a emoce patří k sūkṣma-śarīra a jsou stejně anātmā, jemnost z něčeho nedělá ātmā.

24. Jaký omyl vzniká, když se pět obalů (kośāḥ) chápe jako vrstvy obklopující Vědomí?

    Výukové členění se změní v prostorovou představu. Ātmā není něco ukrytého uvnitř vrstev, co by se po jejich odstranění našlo nebo nově prožilo. Rozbor odstraňuje chybné ztotožnění.

25. K čemu rozbor tří těl a pěti obalů slouží?

    K přesnému rozlišení, co patří k anātmā a nemůže být pravým Já. Nejde o zničení těla, životních funkcí ani mysli, ale o odstranění omylu, kvůli kterému jejich vlastnosti připisujeme ātmā.

Zpět na témata