Procvičování, téma 14

Tři stavy

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

Co znamená pojem avasthātraya?

Trojice stavů: bdění (jāgrat-avasthā), snění (svapna-avasthā) a hluboký spánek (suṣupti-avasthā). Všechny se mění a žádný z nich není ātmā.
Kdo je viśva?

Jedinec v bdělém stavu, ztotožněný především s hrubým tělem, který smysly vnímá vnější svět. Māṇḍūkya-Upaniṣad ho označuje jako bahiḥ-prajña, toho, kdo obrací pozornost k vnějšímu světu.
Kdo je taijasa?

Jedinec ve stavu snění, ztotožněný s jemným tělem (sūkṣma-śarīra). Mysl vytváří snový svět z otisků dřívějších zkušeností z bdění (vāsany) a snící jej během snu považuje za skutečný. Māṇḍūkya-Upaniṣad ho označuje jako antaḥ-prajña, toho, kdo obrací pozornost k vnitřnímu světu mysli.
Kdo je prājña?

Jedinec v hlubokém spánku (suṣupti-avasthā), ztotožněný (abhimāna) s příčinným tělem (kāraṇa-śarīra). Māṇḍūkya-Upaniṣad ho označuje jako prajñāna-ghana, protože se v něm rozlišené poznávání neprojevuje.
Co se v hlubokém spánku děje s myslí a Sebe-nevědomostí?

Tělo ani mysl nezanikají, mysl je jen neprojevená a Sebe-nevědomost trvá. Proto se po probuzení znovu projeví tentýž jedinec se svou myslí.
Co znamená turīya?

Doslova „čtvrté“, ale ne čtvrtý stav po bdění, snění a spánku. Označuje ātmā přítomné ve všech třech stavech a neomezené žádným z nich, proto se ātmā označuje jako svědek tří stavů (avasthātraya-sākṣī).
Jaký je hlavní účel analýzy avasthātraya?

Ne navodit zvláštní stav, ale odlišit ātmā od tří střídajících se stavů: co přichází a mizí, nemůže být neměnnou skutečností Já. Ātmā není žádným ze stavů ani ničím, co se v nich objevuje.
Jak analýza avasthātraya pomáhá odlišit tři těla?

Pomáhá odlišit tři těla: v bdění se projevuje hrubé tělo, ve snu jemné a v hlubokém spánku je jemné tělo neprojevené v příčinném. Hluboký spánek proto slouží jako model rozplynutí vesmíru (pralaya).
Jak spolu souvisejí viśva, taijasa a prājña?

Nejsou to tři různí jedinci, ale tři označení téhož empirického jedince podle stavu. Se změnou stavu se mění označení, ne ātmā.
Proč hluboký spánek není mokṣa?

Saṃsāra v něm nezmizela díky poznání, mysl je jen dočasně neprojevená. Avidyā trvá a po probuzení se vrací dehātma-buddhi i běžné problémy. K mokṣe nestačí, že se Sebe-nevědomost dočasně neprojevuje.
Jak se hluboký spánek liší od poznání ātmā?

Ve spánku člověk nezískává poznání „Já jsem ātmā“, mysl jako nástroj poznání je neprojevená. Při poznání (jñāna) člověk díky Vedāntě poznává svou skutečnou povahu a odstraňuje Sebe-nevědomost. Nepřítomnost myšlenek není poznání.
Jaký je vztah mezi ātmā a jednotlivými stavy?

Ātmā není bdící, snící ani spící jedinec. Stavy jsou známy díky Vědomí a jejich změnami se ātmā nemění. Sākṣī neznamená pozorovatele uvnitř těla. Vzpomínka „nic jsem nevěděl, spal jsem dobře“ je možná jen proto, že Vědomí bylo ve spánku přítomno.
Jak analýza tří stavů zpochybňuje představu „jsem tělo“?

S hrubým tělem se člověk ztotožňuje hlavně v bdění. Ve snu prožívá jiné tělo a svět, v hlubokém spánku si žádné tělo neuvědomuje, a usnutí přesto nikdo nepovažuje za vlastní zánik.
Je snový svět pouze bezvýznamná iluze?

Ne, dokud sen trvá, je pro snícího skutečný. Teprve po probuzení pozná, že nebyl skutečný ve stejném smyslu jako bdělý svět. To, že něco působí skutečně, neznamená, že je to nezávisle skutečné (podrobněji satyam a mithyā).
Je cílem praxe prodloužit stav bez myšlenek?

Ne, stav bez myšlenek je stále stav se začátkem a koncem a odstranění myšlenek neodstraňuje avidyu. Cílem je poznat vlastní skutečnou povahu prostřednictvím jñāna-yogy.
Znamená „být sākṣī“ odstup a pozorování z nadhledu?

Ne, odstup je stále postoj mysli. Sākṣī je Vědomí, díky kterému je známa i mysl s pocitem odstupu a které se samo objektem poznání stát nemůže.
Jaký omyl vzniká, když se turīya chápe jako mystický prožitek?

Člověk hledá výjimečný čtvrtý stav a z ātmā dělá něco, čeho musí teprve dosáhnout nebo co musí prožít. Turīya není další stav ani prožitek, je to ātmā, Vědomí přítomné v bdění, snění i hlubokém spánku.

Zpět na témata