Procvičování, téma 25
Tři druhy karmy a osvobození po odložení těla
podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích
-
Co znamená karma-traya?
Tradiční rozdělení karmy na tři druhy: nahromaděnou (sañcita), dozrávající (prārabdha) a budoucí (āgāmi). Vysvětluje, co se s karmou děje po získání Sebe-poznání.
-
Co je sañcita-karma?
Nahromaděná zásoba karmy z minulých jednání, která dosud nezačala přinášet následky (neviditelný karmický výsledek, adṛṣṭa, v podobě puṇyam a pāpam). Sebe-poznání ji zneplatňuje, protože odstraňuje nevědomost, kvůli které se člověk považuje za jedince, který jedná.
-
Co je prārabdha-karma?
Část dříve nahromaděné karmy, která už začala přinášet výsledky a vedla k současnému zrození. Určuje podobu těla, prostředí, délku života i hlavní životní okolnosti.
-
Co se s prārabdhou stane po Sebe-poznání?
Její běh se nezastaví, jako šíp vypuštěný z luku letí dál. Tělo a mysl jñānīho pokračují do jejího vyčerpání, pro jñānīho už však není příčinou spoutanosti, protože ví, že ātmā nejedná ani nesklízí plody činů.
-
Co je āgāmi-karma?
Nová karma, která vzniká jednáním v současném životě a jejíž výsledky se mají projevit v budoucnosti. Dokud se člověk považuje za toho, kdo jedná (kartā), přidává se k nevyčerpané zásobě karmy a může vést k dalším zrozením.
-
Proč āgāmi-karma jñānīho nezavazuje?
Ví, že ātmā nejedná, a jednání těla a mysli nepovažuje za jednání ātmā, proto nová karma nevede k dalšímu zrození (voda na lotosovém listu). Neznamená to, že poznání opravňuje jednat libovolně.
-
Co znamená, že plody činů vykonaných tělem jñānīho připadají druhým?
Podle Tattvabodhy připadají příznivé plody těm, kdo jñānīho ctí a slouží mu, nepříznivé těm, kdo ho haní nebo mu ubližují. Platí to z objektivního hlediska (vyāvahārika) poté, co u něj zanikla představa „já jednám“, a není to trest za kritiku.
-
Co znamená videhamukti?
Osvobození po odložení těla, ne svoboda získaná až po smrti: z objektivního hlediska (vyāvahārika) se vyčerpá prārabdha, tělo zanikne a nenásleduje další zrození (punarjanma). Z hlediska nejvyšší skutečnosti (pāramārthika) se pro ātmā nic nemění.
-
Jaký je hlavní rozdíl mezi nahromaděnou (sañcita) a dozrávající karmou (prārabdha)?
Obě jsou důsledkem minulých činů. Sañcita je celá dosud neuplatněná zásoba, prārabdha její vyčleněná část, která zformovala současné tělo a určuje jeho životní okolnosti.
-
Proč Sebe-poznání odstraní nahromaděnou karmu (sañcita), ale nezastaví karmu dozrávající (prārabdha)?
Sebe-poznání odstraňuje ztotožnění s tím, kdo jedná a sklízí plody činů (kartā a bhoktā), a sañcita, která ještě nezačala působit, už jñānīho nezavazuje. Prārabdha už začala přinášet výsledky, proto tělo a mysl pokračují do jejího vyčerpání, svobody jñānīho se to netýká.
-
Jak spolu souvisí budoucí karma (āgāmi) a přesvědčení „já jednám“ (kartṛtva)?
Āgāmi zavazuje jen tehdy, když trvá přesvědčení „já jednám“ (kartṛtva). Jñānī ví, že ātmā nikdy nejedná, tělo a mysl jednají dál, ale z činnosti bez tohoto přesvědčení nevzniká karma, která by ho zavazovala nebo vedla k dalšímu zrození.
-
Znamená pokračování dozrávající karmy (prārabdha), že Sebe-poznání není úplné?
Ne, pokračování těla a mysli není důkazem trvající Sebe-nevědomosti. Sebe-poznání odstraňuje mylné ztotožnění s nimi, ne je samé, a jñānī ví, že proměny, které prārabdha přináší, se ātmā netýkají.
-
Jaký je vztah mezi jīvanmukti a videhamukti?
Jīvanmukti je osvobození za života, kdy tělo a mysl dál fungují podle prārabdhy. Videhamukti není její dokončení ani vyšší stupeň, z objektivního hlediska (vyāvahārika) označuje zánik těla po vyčerpání prārabdhy, po kterém nenásleduje další zrození (punarjanma).
-
Co se po smrti stane s jemným a příčinným tělem jñānīho?
Sebe-poznání už odstranilo Sebe-nevědomost, která je příčinným tělem (kāraṇa-śarīra), sañcita pominula a āgāmi nezavazuje. Po vyčerpání prārabdhy už jemné tělo nic nedrží pohromadě, rozpouští se v jemných prvcích celku (samaṣṭi) a žádné individuální tělo nepokračuje.
-
Co se při smrti jñānīho mění pro ātmā?
Nic, rozpuštění těl se týká jen anātmā. Jako prostor v hrnci byl vždy jeden a po rozbití hrnce se s ničím nespojuje, tak ātmā nebylo nikdy omezeno tělem a nemá se s čím spojovat ani kam odcházet.
-
Proč může mít jñānī i po Sebe-poznání životní problémy?
Sebe-poznání neodstraňuje prārabdhu, která už začala přinášet výsledky. Tělo může onemocnět a okolnosti se mění, jñānī však tělo, mysl ani jejich prožitky nepovažuje za své pravé Já.
-
Je Sebe-poznání způsobem, jak se zbavit nepříjemné karmy?
Ne, smyslem není změnit okolnosti. Sebe-poznání odstraňuje omyl, že jsem omezený jīva, kterého karma skutečně svazuje. Karma dál působí z objektivního hlediska (vyāvahārika) na tělo a mysl, ātmā však karma nikdy nesvazovala.
-
Smí jñānī jednat libovolně, když ho āgāmi nezavazuje?
Ne, Sebe-poznání neospravedlňuje jednání proti dharmě. Předchází mu příprava mysli (karma-yoga, hodnoty, úcta k dharmě), která poznáním nezmizí. Āgāmi nezavazuje jen v tom smyslu, že nové jednání nevytváří karmu vedoucí k dalšímu zrození.
-
Je smrt jñānīho okamžikem, kdy konečně dosáhne mokṣi?
Ne, to by z mokṣi dělalo budoucí výsledek události. Jñānī už za života poznává ātmā jako vždy svobodné (nitya-mukta), smrt z objektivního hlediska (vyāvahārika) znamená jen vyčerpání prārabdhy a konec individuálního života. Podle Tattvabodhy nezáleží, kde a jak tělo odloží, v Kāśī nebo kdekoli jinde.
-
Jaký omyl vzniká, když se videhamukti chápe jako vyšší stav než jīvanmukti?
Představa, že Sebe-poznání přináší jen částečné osvobození a úplná mokṣa přijde po smrti. Mokṣa je svoboda, která je vždy skutečnou povahou ātmā a kterou člověk poznává za života, videhamukti jen označuje zánik těla po vyčerpání prārabdhy.