Studium Védánty

Procvičování, téma 25

Tři druhy karmy a osvobození po odložení těla

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

  1. Co znamená karma-traya?

    Tradiční rozdělení karmy na tři druhy: nahromaděnou (sañcita), dozrávající (prārabdha) a budoucí (āgāmi). Vysvětluje, co se s karmou děje po získání Sebe-poznání.

  2. Co je sañcita-karma?

    Nahromaděná zásoba karmy z minulých jednání, která dosud nezačala přinášet následky (neviditelný karmický výsledek, adṛṣṭa, v podobě puṇyam a pāpam). Sebe-poznání ji zneplatňuje, protože odstraňuje nevědomost, kvůli které se člověk považuje za jedince, který jedná.

  3. Co je prārabdha-karma?

    Část dříve nahromaděné karmy, která už začala přinášet výsledky a vedla k současnému zrození. Určuje podobu těla, prostředí, délku života i hlavní životní okolnosti.

  4. Co se s prārabdhou stane po Sebe-poznání?

    Její běh se nezastaví, jako šíp vypuštěný z luku letí dál. Tělo a mysl jñānīho pokračují do jejího vyčerpání, pro jñānīho už však není příčinou spoutanosti, protože ví, že ātmā nejedná ani nesklízí plody činů.

  5. Co je āgāmi-karma?

    Nová karma, která vzniká jednáním v současném životě a jejíž výsledky se mají projevit v budoucnosti. Dokud se člověk považuje za toho, kdo jedná (kartā), přidává se k nevyčerpané zásobě karmy a může vést k dalším zrozením.

  6. Proč āgāmi-karma jñānīho nezavazuje?

    Ví, že ātmā nejedná, a jednání těla a mysli nepovažuje za jednání ātmā, proto nová karma nevede k dalšímu zrození (voda na lotosovém listu). Neznamená to, že poznání opravňuje jednat libovolně.

  7. Co znamená, že plody činů vykonaných tělem jñānīho připadají druhým?

    Podle Tattvabodhy připadají příznivé plody těm, kdo jñānīho ctí a slouží mu, nepříznivé těm, kdo ho haní nebo mu ubližují. Platí to z objektivního hlediska (vyāvahārika) poté, co u něj zanikla představa „já jednám“, a není to trest za kritiku.

  8. Co znamená videhamukti?

    Osvobození po odložení těla, ne svoboda získaná až po smrti: z objektivního hlediska (vyāvahārika) se vyčerpá prārabdha, tělo zanikne a nenásleduje další zrození (punarjanma). Z hlediska nejvyšší skutečnosti (pāramārthika) se pro ātmā nic nemění.

  9. Jaký je hlavní rozdíl mezi nahromaděnou (sañcita) a dozrávající karmou (prārabdha)?

    Obě jsou důsledkem minulých činů. Sañcita je celá dosud neuplatněná zásoba, prārabdha její vyčleněná část, která zformovala současné tělo a určuje jeho životní okolnosti.

  10. Proč Sebe-poznání odstraní nahromaděnou karmu (sañcita), ale nezastaví karmu dozrávající (prārabdha)?

    Sebe-poznání odstraňuje ztotožnění s tím, kdo jedná a sklízí plody činů (kartā a bhoktā), a sañcita, která ještě nezačala působit, už jñānīho nezavazuje. Prārabdha už začala přinášet výsledky, proto tělo a mysl pokračují do jejího vyčerpání, svobody jñānīho se to netýká.

  11. Jak spolu souvisí budoucí karma (āgāmi) a přesvědčení „já jednám“ (kartṛtva)?

    Āgāmi zavazuje jen tehdy, když trvá přesvědčení „já jednám“ (kartṛtva). Jñānī ví, že ātmā nikdy nejedná, tělo a mysl jednají dál, ale z činnosti bez tohoto přesvědčení nevzniká karma, která by ho zavazovala nebo vedla k dalšímu zrození.

  12. Znamená pokračování dozrávající karmy (prārabdha), že Sebe-poznání není úplné?

    Ne, pokračování těla a mysli není důkazem trvající Sebe-nevědomosti. Sebe-poznání odstraňuje mylné ztotožnění s nimi, ne je samé, a jñānī ví, že proměny, které prārabdha přináší, se ātmā netýkají.

  13. Jaký je vztah mezi jīvanmukti a videhamukti?

    Jīvanmukti je osvobození za života, kdy tělo a mysl dál fungují podle prārabdhy. Videhamukti není její dokončení ani vyšší stupeň, z objektivního hlediska (vyāvahārika) označuje zánik těla po vyčerpání prārabdhy, po kterém nenásleduje další zrození (punarjanma).

  14. Co se po smrti stane s jemným a příčinným tělem jñānīho?

    Sebe-poznání už odstranilo Sebe-nevědomost, která je příčinným tělem (kāraṇa-śarīra), sañcita pominula a āgāmi nezavazuje. Po vyčerpání prārabdhy už jemné tělo nic nedrží pohromadě, rozpouští se v jemných prvcích celku (samaṣṭi) a žádné individuální tělo nepokračuje.

  15. Co se při smrti jñānīho mění pro ātmā?

    Nic, rozpuštění těl se týká jen anātmā. Jako prostor v hrnci byl vždy jeden a po rozbití hrnce se s ničím nespojuje, tak ātmā nebylo nikdy omezeno tělem a nemá se s čím spojovat ani kam odcházet.

  16. Proč může mít jñānī i po Sebe-poznání životní problémy?

    Sebe-poznání neodstraňuje prārabdhu, která už začala přinášet výsledky. Tělo může onemocnět a okolnosti se mění, jñānī však tělo, mysl ani jejich prožitky nepovažuje za své pravé Já.

  17. Je Sebe-poznání způsobem, jak se zbavit nepříjemné karmy?

    Ne, smyslem není změnit okolnosti. Sebe-poznání odstraňuje omyl, že jsem omezený jīva, kterého karma skutečně svazuje. Karma dál působí z objektivního hlediska (vyāvahārika) na tělo a mysl, ātmā však karma nikdy nesvazovala.

  18. Smí jñānī jednat libovolně, když ho āgāmi nezavazuje?

    Ne, Sebe-poznání neospravedlňuje jednání proti dharmě. Předchází mu příprava mysli (karma-yoga, hodnoty, úcta k dharmě), která poznáním nezmizí. Āgāmi nezavazuje jen v tom smyslu, že nové jednání nevytváří karmu vedoucí k dalšímu zrození.

  19. Je smrt jñānīho okamžikem, kdy konečně dosáhne mokṣi?

    Ne, to by z mokṣi dělalo budoucí výsledek události. Jñānī už za života poznává ātmā jako vždy svobodné (nitya-mukta), smrt z objektivního hlediska (vyāvahārika) znamená jen vyčerpání prārabdhy a konec individuálního života. Podle Tattvabodhy nezáleží, kde a jak tělo odloží, v Kāśī nebo kdekoli jinde.

  20. Jaký omyl vzniká, když se videhamukti chápe jako vyšší stav než jīvanmukti?

    Představa, že Sebe-poznání přináší jen částečné osvobození a úplná mokṣa přijde po smrti. Mokṣa je svoboda, která je vždy skutečnou povahou ātmā a kterou člověk poznává za života, videhamukti jen označuje zánik těla po vyčerpání prārabdhy.

Zpět na témata