Procvičování, téma 19

Příčina, následek a řády skutečnosti

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co znamenají pojmy kārya a kāraṇa?

   Kārya je následek, kāraṇa příčina. Rozhodující je materiální příčina, upādāna-kāraṇa: šperk je následkem a zlato jeho materiální příčinou, nádoba následkem a hlína její příčinou.

2. Co znamená, že následek nemá existenci oddělenou od příčiny?

   Cokoli ve šperku skutečně existuje jako látka, je zlato. Šperk je vikāra, proměněná podoba zlata, a jeho jméno, tvar a funkce jsou nāma-rūpa zcela závislá na zlatě, zatímco zlato může existovat i bez tohoto šperku.

3. Znamená závislost následku na příčině, že následek vůbec neexistuje?

   Ne. Šperk lze vidět, nosit i prodat, jeho existence však není nezávislá na zlatě. Má závislou skutečnost, kterou vyjadřuje pojem mithyā.

4. Co znamená satyam?

   To, co ve své existenci nezávisí na ničem jiném. Takto nezávislý je podle Vedānty pouze Brahman. Co závisí na něčem jiném, není satyam v tomto absolutním smyslu, ale neznamená to, že neexistuje.

5. Co přesně znamená mithyā?

   To, co existuje, ale ne samo o sobě: jeho existence závisí na něčem jiném (šperk na zlatě). Mithyā neznamená „neexistující“ ani „pouhá iluze“.

6. Proč je závislost mezi následkem a příčinou jen jednostranná?

   Následek závisí na materiální příčině, ale příčina na tomto konkrétním následku ne: šperk nemůže být bez zlata, zlato bez šperku ano, stejně nádoba a hlína.

7. Je šperk něco jiného než zlato?

   Jménem, tvarem a použitím ano, existencí ne: když si zlato odmyslíme, nezůstane nic, co by bylo šperkem. Rozdíl nezakládá druhou samostatnou skutečnost.

8. Jak vztah kārya-kāraṇa souvisí s rozlišením satyam-mithyā?

   Ukazuje, že něco může být součástí běžné zkušenosti, a přitom jeho existence závisí na něčem jiném. Následek je ve vztahu ke své materiální příčině mithyā a stejný princip Vedānta používá pro vztah světa a jeho příčiny, Īśvary, tedy Brahmanu ve vztahu k Māyi.

9. Jaké jsou tři řády skutečnosti ve Vedāntě?

   Nejvyšší řád skutečnosti (pāramārthika), ve kterém je skutečný pouze Brahman. Objektivní řád (vyāvahārika), společně sdílený svět s příčinností, dharmou a zákonem karmy. Subjektivní řád (prātibhāsika), platný jen pro daného jedince, například sen nebo had mylně viděný v provaze.

10. Jaký je rozdíl mezi objektivním řádem (vyāvahārika) a subjektivním řádem (prātibhāsika)?

    Objektivní řád sdílíme s ostatními, patří do něj svět, ve kterém jednáme. Subjektivní řád platí jen pro konkrétního člověka a po určitou dobu (sen, provaz jako had). Po probuzení nebo opravě omylu člověk sen či chybný vjem přestane považovat za skutečný, sdílený svět tím nezaniká.

11. Znamená mithyā, že svět lze ignorovat?

    Ne, v objektivním řádu (vyāvahārika) svět existuje, řídí se zákonitostmi a jednání má důsledky. Mithyā znamená, že svět nemá nezávislou existenci a závisí na Brahmanu, ne že na něm nezáleží.

12. Proč je nepřesné překládat mithyā jako „iluze“?

    „Iluze“ budí dojem, že něco vůbec neexistuje nebo jde o subjektivní klam. Empirický svět však patří do objektivního řádu (vyāvahārika), sen nebo chybný vjem do subjektivního (prātibhāsika). Přesnější je „závislá skutečnost“.

13. Je mithyā totéž co śūnya?

    Ne, śūnya by znamenalo úplnou neexistenci, mithyā označuje to, co se jeví a funguje, ale nemá nezávislou existenci, jako nádoba, která závisí na hlíně.

14. Jak se mithyā liší od asat?

    Asat nemůže existovat vůbec (kulatý čtverec, dítě neplodné ženy) a nikdy se neobjeví. Mithyā vnímáme, ale jeho existence je závislá (nádoba, šperk, svět, had v provaze). Sat nikdy nepřestává být a na ničem nezávisí, v tomto smyslu je satyam pouze Brahman.

15. Jak analýza šperku a zlata mění chápání světa?

    Rozdíl mezi prstenem a náramkem patří ke jménu a formě, ne k existenci, bez zlata žádný šperk není. Stejně jagat vidíme jako množství samostatných objektů, a jejich existence přitom není nezávislá, a rozbor tak připravuje pochopení jagatu jako mithyā.

16. Jaký omyl vzniká záměnou mithyā za satyam?

    Závislou skutečnost považujeme za nezávislou a od majetku, vztahů nebo prožitků čekáme trvalou jistotu a plnost. Vedānta jejich význam nepopírá, jen ukazuje, že omezené a pomíjivé nezajistí nic trvalého.

Zpět na témata