Procvičování, téma 24

Osvobození za života

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co znamená mokṣa ve Vedāntě?

   Osvobození od saṃsāry, tedy od pocitu, že jsem omezený a neúplný. Nevzniká tím, že se člověk stane dokonalejším, Sebe-poznání odstraňuje Sebe-nevědomost a člověk poznává, že jako ātmā nikdy nebyl omezený.

2. Co znamená výraz prāptasya prāpti?

   Získání toho, co člověk už má: nejde o nic nového, ale o poznání, že to, co hledal, mu nikdy nechybělo (náhrdelník, který má celou dobu na krku). Sebe-poznání svobodu nevytváří, odstraňuje omyl, a člověk poznává, že mokṣa je skutečnou povahou Já (ātmā).

3. Co v souvislosti s mokṣou znamená pūrṇatvam?

   Plnost neboli neomezenost, ne pocit spokojenosti závislý na okolnostech. Všechna omezení patří složkám anātmā, ne ātmā, pravému Já nikdy nic nechybělo a není třeba je ničím doplňovat.

4. Co znamená jīvanmukti?

   Osvobození za života: Sebe-poznání odstranilo Sebe-nevědomost, zatímco tělo a mysl dál běžně fungují. Není to stav bez myšlenek, emocí a omezení těla, člověk však jasně ví, že ātmā je vždy svobodné.

5. Co znamená nitya-mukta-svarūpa?

   Pravé Já (ātmā) je svou skutečnou povahou vždy svobodné. Svoboda není vlastnost, kterou lze získat nebo ztratit, patří ātmā, ne tělu či mysli, a žádné omezení se ho nikdy skutečně netýkalo.

6. Jak spolu souvisejí mokṣa a Sebe-poznání?

   Sebe-poznání je přímým prostředkem k mokṣe, protože problémem je nevědomost, ne opravdová nesvoboda. Svobodu, která je skutečnou povahou ātmā, nelze vytvořit jednáním, jednání jen připravuje mysl. Poznání odstraňuje mylné ztotožnění s omezeným tělem a myslí.

7. Jaký je rozdíl mezi mokṣou a mimořádným prožitkem?

   Každý prožitek má začátek, trvání a konec, je dočasný. Mokṣa není nový stav ani prožitek, svoboda je skutečná povaha Já (ātmā) a s proměnami mysli se nemění.

8. Je klidná mysl nebo zvláštní schopnost už mokṣa?

   Ne, klidná mysl může Sebe-poznání usnadnit, ale pocit klidu není mokṣa. Osvobození nepřináší nadpřirozené schopnosti ani moc nad světem, plodem poznání je vnitřní nezávislost, která se projevuje v mysli.

9. Jak se liší pohled z objektivního hlediska (vyāvahārika) a z hlediska nejvyšší skutečnosti (pāramārthika) na osvobozeného člověka?

   V objektivním řádu (vyāvahārika) osvobozený člověk dál žije s tělem, myslí, vztahy a povinnostmi, jedná a rozhoduje se. Z hlediska nejvyšší skutečnosti (pāramārthika) ātmā nikdy nejedná, netrpí ani není omezené. Sebe-poznáním se mění jen to, co o sobě člověk ví.

10. Znamená jīvanmukti, že se jīva proměnil ve svobodné ātmā?

    Ne, to by předpokládalo skutečnou proměnu. Pocit omezenosti vzniká mylným ztotožněním s tělem a myslí a ātmā bylo vždy svobodné. Sebe-poznání odstraňuje jen představu „jsem omezený jīva“.

11. Proč mohou i po Sebe-poznání pokračovat tělesné a psychické obtíže?

    Sebe-poznání neodstraňuje tělo ani mysl: tělo dál stárne a mysl prožívá emoce, člověk však tyto změny nepovažuje za změny pravého Já (ātmā). Proč tělo a mysl pokračují, vysvětluje učení o karma-traya.

12. Znamená poznání vlastní plnosti přesvědčovat mysl, že člověku nic nechybí?

    Ne, plnost (pūrṇatvam) není myšlenka k opakování ani snaha cítit se spokojeněji. Vyjadřuje skutečnou povahu ātmā. Pocity nedostatku se v mysli mohou objevovat dál a nic na tom nemění.

13. Znamená mokṣa, že člověk přestane mít přání a záliby?

    Ne, přání, potřeby a záliby mohou pokračovat, ale člověk od jejich splnění nečeká, že ho učiní úplným. Přání vznikají, ale nesvazují, protože za nimi nestojí přesvědčení „teprve až toto získám, budu spokojený“.

14. Je silná negativní emoce důkazem, že člověk nemá Sebe-poznání?

    Sama o sobě ne, emoce patří mysli a ovlivňuje je povaha, návyky i situace. Sebe-poznání znamená jasně vědět „Já jsem ātmā, odlišné od anātmā a totožné s Brahmanem“, ne mít dokonale klidnou mysl. Při silných starých návycích pomáhá nididhyāsanam.

15. Proč je omylem čekat, že osvobození nastane až v budoucnosti?

    Co vznikne v budoucnosti, nyní ještě není, mokṣa však není nový stav, je skutečnou povahou ātmā a čas ji nevytváří. V čase probíhá příprava a studium, Sebe-nevědomost odstraňuje poznání, proto prāptasya prāpti.

16. Jak se osvobození za života (jīvanmukti) projevuje v běžném životě?

    Tělesné potíže, výkyvy mysli ani nepříznivé okolnosti člověk nepovažuje za důkaz, že jeho svoboda není skutečná. V objektivním řádu (vyāvahārika) dál pečuje o tělo, vztahy a povinnosti, ale ve světě už nehledá to, co by ho učinilo úplným.

Zpět na témata