Procvičování, téma 16
Mája a tři guny
podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích
-
Co označuje pojem Mája?
Sílu Íšvary (śakti), ze které se projevuje svět jmen a forem (nāma-rūpa). Je anirvacanīyā, tedy mithyā: není skutečná v nejvyšším řádu skutečnosti, ale nelze říci, že vůbec neexistuje.
-
Co znamená, že Mája je anādi?
Nemá počátek v čase, nelze určit okamžik jejího vzniku. Přesto není druhou absolutní skutečností, její existence je vždy závislá na Brahmanu.
-
Co znamená označení brahmāśrayā?
Mája má základ v Brahmanu a nemůže existovat nezávisle na něm. Brahman není její složkou a jejími změnami se skutečně nemění, Mája nestojí vedle něj jako druhá skutečnost.
-
Co znamená, že Mája je triguṇātmikā?
Má tři guny: sattvu, radžas a tamas. Každý projev anātmā je obsahuje v různém poměru, ātmā žádné guny nemá.
-
Co znamená, že Mája je jaḍa?
Nevědomá, bez vlastní schopnosti poznávat nebo prožívat. Sama nepoznává ani nejedná a jako vše, co patří k anātmā, je sama poznávaná. Není tedy druhou vědomou silou vedle Brahmanu.
-
Jaké dvě síly se Máji připisují?
Sílu zakrývat (āvaraṇa-śakti), která odpovídá nevědomosti o skutečné povaze Brahmanu, a sílu promítat (vikṣepa-śakti), spojenou s projevením nāma-rūpa. Promítnutí předpokládá zakrytí, jako had předpokládá nepoznaný provaz. Obě patří Máji, Brahman se jimi nemění.
-
Jaký je vztah mezi Májou a Sebe-nevědomostí (avidyā)?
Mája se vztahuje k celku (samaṣṭi), je upādhi Íšvary a patří k vysvětlení projeveného vesmíru. Avidyā se vztahuje k jedinci (vyaṣṭi): je to Sebe-nevědomost, kvůli které se člověk ztotožňuje s tělem a myslí.
-
Jak souvisejí guny s pravým Já (ātmā)?
Guny náležejí Máji a oblasti anātmā. Tělo, smysly i mysl mohou být sattvické, radžasické nebo tamasické, ātmā žádnou z gun nemá, je guṇātīta.
-
Proč se pěstuje sattva, když nepatří pravému Já (ātmā)?
Sattvická mysl je klidnější, jasnější a způsobilejší k pochopení Védánty, pěstování sattvy je přípravou na poznání. Sattva však patří mysli, tedy anātmā, a mokṣa není výsledkem zdokonalení mysli, je to svoboda, která je skutečnou povahou ātmā.
-
Jaký je vztah mezi Májou a Íšvarou?
V objektivním řádu je Mája śakti Íšvary. Íšvara jí vládne, proto se označuje jako vládce Máji (Māyā-adhīśa). Jīva podléhá Sebe-nevědomosti (avidyā), nezná svou skutečnou povahu a je Máji podřízen (Māyā-adhīna).
-
Jak Bhagavadgíta používá pojmy prakṛti a puruṣa?
Význam určuje místo v textu: v sedmé kapitole aparā-prakṛti zahrnuje pět prvků, mysl, intelekt a ego (anātmā, oblast Máji) a parā-prakṛti označuje Vědomí. Také puruṣa může označovat vědomý princip, přesný význam závisí na konkrétním místě.
-
V čem se Védánta liší od školy sánkhja v pojetí prakṛti a puruṣa?
Nepřijímá je jako dva nezávislé základní principy. Nižší prakṛti závisí na Vědomí a Vědomí je jen jedno, sánkhja učí, že existuje mnoho vědomých principů (puruṣa).
-
Jak se tři guny projevují v mysli člověka?
Převaha sattvy jasností a vyrovnaností, radžasu aktivitou, neklidem a silnými touhami, tamasu otupělostí a pasivitou. Jejich vzájemný poměr se neustále mění.
-
Je cílem duchovního života dokonale sattvická mysl?
Ne, sattvická mysl podporuje śravaṇam, mananam a nididhyāsanam, ale všechny tři guny patří k anātmā a jejich poměr se mění. Cílem je poznání, že ātmā stojí mimo všechny tři guny.
-
Znamená souvislost světa s Májou, že svět neexistuje?
Ne, svět není naprostá neexistence ani halucinace, běžně jej vnímáme a má svůj řád. Pojem Mája ukazuje, že svět nemá nezávislou skutečnost, závisí na Brahmanu a jeho projevení je spojeno s Íšvarou.
-
Má smysl odstraňovat nevědomost, když je Mája anādi?
Ano, co nemá počátek, může mít konec. Rozhodující je Sebe-nevědomost jedince a tu Sebe-poznání odstraňuje, aniž je třeba znát její první okamžik. Máju jako sílu Íšvary ani svět neodstraňuje.
-
Znamená „být guṇātīta“, že mysl už nemá radžasické stavy?
Ne, guṇātīta označuje ātmā, které vždy stojí mimo všechny tři guny. Mysl dál patří k anātmā a její stavy se mění, Sebe-poznání znamená vědět, že nevypovídají nic o skutečné povaze ātmā.