Procvičování, téma 16

Māyā a tři guṇy

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co označuje pojem Māyā?

   Sílu Īśvary (śakti), ze které se projevuje svět jmen a forem (nāma-rūpa). Je anirvacanīyā, tedy mithyā: není skutečná v nejvyšším řádu skutečnosti, ale nelze říci, že vůbec neexistuje.

2. Co znamená, že Māyā je anādi?

   Nemá počátek v čase, nelze určit okamžik jejího vzniku. Přesto není druhou absolutní skutečností, její existence je vždy závislá na Brahmanu.

3. Co znamená označení brahmāśrayā?

   Māyā má základ v Brahmanu a nemůže existovat nezávisle na něm. Brahman není její složkou a jejími změnami se skutečně nemění, Māyā nestojí vedle něj jako druhá skutečnost.

4. Co znamená, že Māyā je triguṇātmikā?

   Má tři guṇy: sattvu, radžas a tamas. Každý projev anātmā je obsahuje v různém poměru, ātmā žádné guṇy nemá.

5. Co znamená, že Māyā je jaḍa?

   Nevědomá, bez vlastní schopnosti poznávat nebo prožívat. Sama nepoznává ani nejedná a jako vše, co patří k anātmā, je sama poznávaná. Není tedy druhou vědomou silou vedle Brahmanu.

6. Jaké dvě síly se Māyi připisují?

   Sílu zakrývat (āvaraṇa-śakti), která odpovídá nevědomosti o skutečné povaze Brahmanu, a sílu promítat (vikṣepa-śakti), spojenou s projevením nāma-rūpa. Promítnutí předpokládá zakrytí, jako had předpokládá nepoznaný provaz. Obě patří Māyi, Brahman se jimi nemění.

7. Jaký je vztah mezi Māyou a avidyou?

   Māyā se vztahuje k celku (samaṣṭi), je upādhi Īśvary a patří k vysvětlení projeveného vesmíru. Avidyā se vztahuje k jedinci (vyaṣṭi): je to Sebe-nevědomost, kvůli které se člověk ztotožňuje s tělem a myslí.

8. Jak souvisejí guṇy s ātmā?

   Guṇy náležejí Māyi a oblasti anātmā. Tělo, smysly i mysl mohou být sattvické, radžasické nebo tamasické, ātmā žádnou z guṇ nemá, je guṇātīta.

9. Proč se pěstuje sattva, když nepatří ātmā?

   Sattvická mysl je klidnější, jasnější a způsobilejší k pochopení Vedānty, pěstování sattvy je přípravou na poznání. Sattva však patří mysli, tedy anātmā, a mokṣa není výsledkem zdokonalení mysli, je to svoboda, která je skutečnou povahou ātmā.

10. Jaký je vztah mezi Māyou a Īśvarou?

    V objektivním řádu je Māyā śakti Īśvary, kterou vládne, proto je vládcem Māyi (Māyā-adhīśa). Jīva podléhá avidyi, nezná svou skutečnou povahu a je Māyi podřízen (Māyā-adhīna).

11. Jak Bhagavadgītā používá pojmy prakṛti a puruṣa?

    Význam určuje místo v textu: v sedmé kapitole aparā prakṛti zahrnuje pět prvků, mysl, intelekt a ego (anātmā, oblast Māyi) a parā prakṛti označuje Vědomí. Také puruṣa může označovat vědomý princip, přesný význam závisí na konkrétním místě.

12. V čem se Vedānta liší od školy Sāṅkhya v pojetí prakṛti a puruṣy?

    Nepřijímá je jako dva nezávislé základní principy. Nižší prakṛti závisí na Vědomí a Vědomí je jen jedno, Sāṅkhya učí mnoho puruṣů.

13. Jak se tři guṇy projevují v mysli člověka?

    Převaha sattvy jasností a vyrovnaností, radžasu aktivitou, neklidem a silnými touhami, tamasu otupělostí a pasivitou. Jejich vzájemný poměr se neustále mění.

14. Je cílem duchovního života dokonale sattvická mysl?

    Ne, sattvická mysl podporuje śravaṇam, mananam a nididhyāsanam, ale všechny tři guṇy patří k anātmā a jejich poměr se mění. Cílem je poznání, že ātmā stojí mimo všechny tři guṇy.

15. Znamená souvislost světa s Māyou, že svět neexistuje?

    Ne, svět není naprostá neexistence ani halucinace, běžně jej vnímáme a má svůj řád. Pojem Māyā ukazuje, že svět nemá nezávislou skutečnost, závisí na Brahmanu a jeho projevení je spojeno s Īśvarou.

16. Má smysl odstraňovat nevědomost, když je Māyā anādi?

    Ano, co nemá počátek, může mít konec. Rozhodující je Sebe-nevědomost jedince a tu Sebe-poznání odstraňuje, aniž je třeba znát její první okamžik. Māyu jako sílu Īśvary ani svět neodstraňuje.

17. Znamená „být guṇātīta“, že mysl už nemá radžasické stavy?

    Ne, guṇātīta označuje ātmā, které vždy stojí mimo všechny tři guṇy. Mysl dál patří k anātmā a její stavy se mění, Sebe-poznání znamená vědět, že nevypovídají nic o skutečné povaze ātmā.

Zpět na témata