Procvičování, téma 18

Īśvara jako příčina

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

1. Co znamená, že Īśvara je příčinou vesmíru?

   Īśvara je příčinou uspořádání vesmíru i jeho materiálního projevu. Materiální příčina světa není oddělena od inteligentní, což vyjadřuje pojem abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa.

2. Co znamená nimitta-kāraṇa?

   Inteligentní příčina, ten, kdo má znalosti a schopnosti potřebné k vytvoření a uspořádání následku (hrnčíř u nádoby). Īśvara je inteligentní příčinou celého jagatu, nejde však o lidské plánování přenesené na vesmír.

3. Co znamená upādāna-kāraṇa?

   Materiální příčina, to, z čeho je následek vytvořen (hlína u nádoby, zlato u šperku). Vesmír nemá materiální příčinu mimo Īśvaru, Īśvara je proto i materiální příčinou jagatu.

4. Co vyjadřuje slovo abhinna ve spojení abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa?

   Neoddělený. U běžného výrobku mohou být inteligentní a materiální příčina oddělené (hrnčíř a hlína), u vesmíru není žádná druhá nezávislá látka vedle Īśvary, tatáž příčina je inteligentní i materiální.

5. Jakou roli má při projevení světa Māyā?

   Závislý princip, díky kterému se projevují rozmanitá jména a formy (nāma-rūpa). Brahman ve spojení s Māyou, tedy jako příčina vesmíru, se označuje jako Īśvara. Māyā není druhá nezávislá skutečnost vedle Brahmanu.

6. Čím se Īśvara jako příčina liší od běžného výrobce?

   Výrobce potřebuje materiál, který existuje nezávisle na něm, Īśvara žádný materiál mimo sebe nemá, proto je současně nimitta-kāraṇa i upādāna-kāraṇa. Příkladem je pavouk a síť (záměr i vlákno z vlastního těla). Příklad přibližuje neoddělenost příčin, ne skutečnou přeměnu, tu vylučuje výklad vivarty.

7. Znamená materiální příčinnost, že se Brahman skutečně proměnil ve vesmír?

   Ne, projevení světa je vivarta, projev, při kterém se základní skutečnost sama nemění. Rozmanitost nāma-rūpa se projevuje prostřednictvím Māyi a Brahman zůstává beze změny.

8. Jak se vivarta liší od skutečné přeměny příčiny?

   Při skutečné přeměně (pariṇāma) se příčina mění v následek jako mléko v jogurt. Při vivartě se formy jen projevují, nemají existenci nezávislou na Brahmanu a Brahman se nemění ani nedělí na části.

9. Co přesně se při vzniku vesmíru projevuje?

   Nāma-rūpa, jména a formy dosud nerozlišené v příčinném stavu. Sṛṣṭi není vytvoření z ničeho, ale přechod z neprojeveného stavu do projeveného prostřednictvím Māyi a celý projev závisí na Brahmanu.

10. Jaký je vztah mezi Brahmanem, Īśvarou a jagatem?

    Brahman je nezávislá skutečnost. Ve vztahu k Māyi a k příčinnosti se označuje jako Īśvara, jagat je projevený soubor nāma-rūpa závislý na Brahmanu. Totožnost ātmā a Brahmanu vykládá až velký výrok (mahāvākya).

11. Jaký omyl vzniká z představy Īśvary jako řemeslníka stojícího mimo svět?

    Činí z Īśvary jen inteligentní příčinu a nechává otevřenou otázku původu materiálu. Vše látkové patří k projeveným nāma-rūpa, Īśvara není bytost vyrábějící svět z vnějšího materiálu.

12. Je každý jednotlivý objekt Brahman v doslovném smyslu?

    Takto jednoduše to říci nelze: objekty mají vlastní nāma-rūpa a empirické vlastnosti, které Brahmanu připisovat nelze. Brahmanu patří existence, která se v každém objektu projevuje jako „je“, jméno a forma Brahmanem nejsou. Přesný vztah rozebírá téma satyam-mithyā.

13. Proč Vedānta neučí stvoření světa z ničeho?

    Následek nevzniká z absolutní neexistence. Nāma-rūpa jsou před projevením v Māyi v neprojeveném stavu a při sṛṣṭi se projevují, vesmír je projev závislý na své příčině.

14. Je celý svět jedna božská hmota?

    Ne, to by z Brahmanu dělalo vesmírnou látku, která se skutečně rozdělila a proměnila. Podle učení o vivartě zůstává Brahman nedělitelný a neměnný a rozmanitost nāma-rūpa se projevuje prostřednictvím Māyi.

15. Jak se postupně chápe Īśvara jako příčina světa?

    Ve třech stupních: Īśvara jako inteligentní příčina (nimitta-kāraṇa), tvůrce uspořádaného světa, potom i materiální příčina (upādāna-kāraṇa), protože před projevením nebylo nic mimo něj, a nakonec podklad (adhiṣṭhāna) jmen a forem, který se světem skutečně nestává (vivarta).

16. Jak tři stupně chápání Īśvary souvisejí s metodou adhyāropa-apavāda?

    Nejprve se přijme představa tvůrce a materiální příčiny, potom se opraví. Třetí stupeň nepopírá svět ani Īśvaru jako jeho příčinu, popírá jen to, že by se Īśvara světem skutečně stal a že by ho některá podoba omezovala.

17. Ztrácejí po pochopení třetího stupně předchozí stupně chápání Īśvary smysl?

    Ne, student může Īśvaru dál ctít jako osobu i jako celek světa. Ví ale, že žádná z těchto podob není skutečnou povahou Īśvary.

18. Proč je pochopení Īśvary jako neoddělené inteligentní a materiální příčiny (abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa) důležité pro další studium Vedānty?

    Odstraňuje představu tří nezávislých skutečností (svět, jeho příčina, jedinec) a připravuje rozbor satyam a mithyā. Teprve potom lze správně vyložit velký výrok (mahāvākya), jinak by ji student snadno chápal jako fyzickou totožnost jedince s vesmírem.

Zpět na témata