Studium Védánty

Procvičování, téma 7

Hodnoty připravující mysl

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

  1. Co jsou hodnoty amānitvādi a proč je Bhagavadgītā označuje slovem jñānam?

    Dvacet vlastností a postojů (Bhagavadgītā 13.7–11), které připravují mysl na Sebe-poznání. Jñānam se nazývají proto, že díky nim je mysl způsobilá k poznání (jñāna-yogyatā), samy poznáním nejsou a nevědomost odstraňuje pouze poznání.

  2. Co znamenají amānitvam a adambhitvam?

    Amānitvam: netrvat na vlastní důležitosti a nevyžadovat od druhých úctu ani uznání. Adambhitvam: nepředstírat vlastnosti, znalosti nebo duchovní schopnosti, které člověk nemá.

  3. Co znamenají ahiṃsā a kṣānti?

    Ahiṃsā: vědomě neubližovat druhým tělem, řečí ani myslí. Kṣānti: chápavé přijímání, schopnost unést nepříjemné jednání druhých bez nenávisti a bez potřeby odplaty.

  4. Co znamená ārjavam?

    Přímost, tedy soulad mezi tím, co si člověk myslí, co říká a co dělá.

  5. Co vyjadřují ācāryopāsanam a śaucam?

    Ācāryopāsanam: úcta k učiteli a ochota učit se od něj, včetně praktické služby (śuśrūṣā). Śaucam: vnější čistota těla a prostředí i vnitřní čistota mysli.

  6. Co vyjadřují sthairyam a ātma-vinigraha?

    Sthairyam: pevnost a vytrvalost ve studiu a praxi i při překážkách. Ātma-vinigraha: sebeovládání, tedy schopnost řídit tělo, orgány poznání, orgány činnosti a mysl (kārya-karaṇa-saṅghāta), ne ātmā, které ovládání nepotřebuje.

  7. Co znamenají indriyārtheṣu vairāgyam, anahaṅkāra a janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣa-anudarśanam?

    Odpoutanost od smyslových objektů a od toho, co od nich člověk očekává. Neztotožňování se s tělem, myslí a rolemi (anātmā), které praktické „já“ pro běžné jednání neruší a omyl jen oslabuje, odstranit jej může až Sebe-poznání. A opakované připomínání omezení spojených se zrozením, smrtí, stářím a nemocí, ne pesimismus.

  8. Jaký význam mají avyabhicāriṇī bhakti, adhyātma-jñāna-nityatvam a tattva-jñāna-artha-darśanam?

    Výlučná a neochvějná oddanost Īśvarovi bez ohledu na to, zda se člověku daří, vytrvalé úsilí o Sebe-poznání a jasné pochopení, že poznání skutečnosti směřuje k mokṣe.

  9. Jaký je rozdíl mezi amānitvam a adambhitvam?

    Amānitvam znamená nepovažovat uznání a úctu druhých za svůj nárok, adambhitvam nesnažit se vypadat lepší, než člověk je. Ani jedno neznamená sebepodceňování.

  10. Jak se od sebe liší sthairyam a ātma-vinigraha?

    Sthairyam je stálost a vytrvalost v úsilí, ātma-vinigraha sebeovládání, schopnost řídit tělo, orgány poznání, orgány činnosti a mysl (kārya-karaṇa-saṅghāta, ne ātmā jako pravé Já), aby člověka neodváděly od cíle.

  11. Jaký je rozdíl mezi vairāgyam, asakti a anabhiṣvaṅga?

    Vairāgyam je odpoutanost od smyslových objektů a od toho, co od nich člověk očekává (kāma i artha), asakti nepřipoutanost k věcem a lidem, na kterých vnitřní jistota nezávisí, anabhiṣvaṅga znamená nepovažovat stav blízkých za svůj vlastní. Není to lhostejnost ani konec péče.

  12. Co znamená sama-cittatvam a jak souvisí s oddaností Īśvarovi?

    Vyrovnanost při příznivých i nepříznivých výsledcích, kterou si student postupně osvojuje, ne potlačení emocí. Podporuje ji postoj přijetí výsledku jako daru Īśvary (prasāda-buddhi).

  13. Co znamenají vivikta-deśa-sevitvam a arati jana-saṃsadi a proč nejde o odmítání společnosti?

    Cenit si klidného prostředí pro studium a nevyhledávat neustále společnost a rozptýlení. Neznamená to nechuť k lidem ani odloučení a netýká se učitele ani společnosti lidí zaměřených na poznání (satsaṅga).

  14. Jak se asakti a anabhiṣvaṅga projevují v běžných rodinných vztazích?

    Člověk dál pečuje o blízké a má je rád. Asakti znamená, že jejich chování ani úspěch nepovažuje za podmínku své spokojenosti, anabhiṣvaṅga, že to, co se děje jim, automaticky neprožívá jako něco, co se děje jemu.

  15. Jak se při nepříjemné události mohou společně projevit ahiṃsā, kṣānti a sama-cittatvam?

    Díky kṣānti člověk nepříjemnost unese bez touhy po odplatě, díky sama-cittatvam zachová vyrovnanost úsudku a ahiṃsā ho vede k jednání bez zbytečné újmy. Nečinnost se nevyžaduje, člověk může jednat rozhodně, ale ne z nenávisti.

  16. Jak se hodnoty ācāryopāsanam, ārjavam a adhyātma-jñāna-nityatvam projevují při studiu Vedānty?

    Ochotou držet se způsobu výuky a tradice výkladu způsobilého učitele místo vlastního systému, poctivým přiznáním, čemu student rozumí a čemu ne, a soustavným, ne nahodilým studiem. Vytvářejí podmínky pro śravaṇam a mananam.

  17. Musí mít student všech dvacet hodnot dokonale osvojených ještě před zahájením jñāna-yogy?

    Ne, stačí dostatečně zralá mysl, aby student učení správně pochopil a promyslel. Karma-yoga, upāsana-yoga i pěstování hodnot mohou pokračovat souběžně s jñāna-yogou.

  18. Jaký je nejzávažnější omyl při chápání těchto dvaceti hodnot?

    Zaměnit přípravu mysli za Sebe-poznání: klidný, skromný a ukázněný člověk může dál žít v Sebe-nevědomosti, kterou odstraňuje pouze poznání. Hodnoty jsou prostředky přípravy mysli (jñāna-sādhanāni).

Zpět na témata