Procvičování, Bhagavadgíta, 13. kapitola
Rozlišení pole a jeho znalce
-
Které dva principy označuje pět ze šesti slov Ardžunovy otázky?
Na hmotu a Vědomí. Prakrti a pole (kṣetra) označují hmotu, tedy svět, tělo i mysl, Puruša, znalec pole (kṣetrajña) a to, co má být poznáno (jñeya), označují Vědomí.
-
Co znamená poznání (jñānam) v Ardžunově otázce ve verši 13.1?
Ne poznání v obvyklém smyslu, ale hodnoty: dvacet dobrých vlastností mysli, které Kršna vyjmenuje ve verších 13.8 až 13.12 a dohromady nazve poznáním.
-
Které dva Šankaráčárjovy významy slova kṣetra vysvětlují, proč se tělu říká pole?
Tělo chřadne a zaniká (kṣīyate iti kṣetram) a je jako pole, na kterém se pěstuje úroda: puṇyam a pāpam z minulého jednání se v radost a bolest promění jen prostřednictvím těla.
-
Co všechno patří k poli?
Svět, tělo i mysl, tedy všechno, co člověk prožívá. Všechny tři jsou z hmoty a neustále se mění.
-
Proč Kršna ve verši 13.2 jmenuje jen tělo?
Protože se s tělem ztotožňujeme nejhlouběji. Kršna proto zvlášť připomíná, že i tělo je objektem prožívání, hmotou stejně jako svět.
-
Co je znalec pole (kṣetrajña)?
Vědomí, vědomý princip, který pole prožívá, osvětluje a oživuje. Není částí, výtvorem ani vlastností těla a trvá i po jeho zániku.
-
Čím se liší nepřímé a bezprostřední poznání pravého Já?
Dokud si člověk myslí „mám ātmā“, je jeho poznání nepřímé (parokṣa-jñānam). Když ví „jsem ātmā“, je bezprostřední (aparokṣa-jñānam).